Proč je nutnosti detoxikovat? Co červy a parazity v těle: Faktor Baze Detox XXL a celý Detox pack I

23.03.2016 10:38

Krásný den přátelé,

po přečtení článku si i Vy objednáte výrobky OKG tedy detoxikační řadu OKG.

Nebo si objednejte výrobky za 500 bodů a získáte celý Detox pack v hodnotě 4 680 Kč jenom za 4 Kč. (https://www.okg-family.cz/upload/564.pdf)

Měchovec (Ancylostoma duodenale)

MěchovecMezi lidské měchovce spadají dva druhy hlístic, Ancylostoma duodenale a Necator americanus. (Dospělé samičky dorůstají délky 10 až 13mm (A. duodenale), 9 až 11mm (N. americanus); dospělí samečci 8 až 11 mm (A. duodenale), 7 až 9mm (N.americanus). Méně početná skupina měchovců, která infikuje zvířata, sa může stát vnitřním parazitem člověka (A. ceylanicum), nebo může proniknout lidskou pokožkou (zavrtáním larev v pokožce), které se ale následně nevyvíjejí. (A. braziliense, Uncinaria stenocephala).

Životný cyklus:

Životný cyklus

Vajíčka opouštějí tělo nositele výkaly. Při příznivých podmínkách (vlhkost, teplo,chlad) se larvy vylíhnou za jeden až dva dny v půdě, nebo ve výkalech, po pěti až deseti dnech (a dvou „svlékání“) se stanou larvami, které jsou schopny přenést nákazu. Tyto larvy mohou přežít 3 až 4 týdny v příznivých přírodních podmínkách. Do kontaktu s lidským hostitelem přijdou tak, že larvy proniknou pokožkou člověka –provrtají se). Žilami se dostanou do krevního řečiště až k srdci a plicím. Proniknou k plicním alveolám,následně se dostanou od bronchiálního stromu až k hltanu a hostitel je jednoduše spolkne. Larvy se dostanou až do tenkého střeva, kde zůstanou po dobu potřebnou k jejich vývinu na dospělé jedince. Dospělí jedinci žijí v útrobách tenkého střeva, přichyceni ke stěně tenkého střeva a následně sa živí krví svého hostitele – člověka. Většina těchto parazitů se z těla vyloučí během 1-2 let,avšak rekordy jejich parazitování v organismu mohou dosáhnout i více let.

Některé larvy A. duodenale, které proniknou lidskou pokožkou jsou nečinné (ať už ve střevě nebo svalovině). Kromě toho, k nákaze parazitem A. duodenale může dojít i orálně (ústním otvorem). Avšak N. americanus vyžaduje migraci.

Geografický výskyt: Druhou nejčastější nákazou je škrkavková nákaza (až po ascariasis). Celosvětový výskyt -nejčastěji na územích s vlhkými, teplými klimatickými podmínkami. Oba paraziti, N. americanus a A. duodendale se objevují v Africe, Asii a na celém americkém kontinentu. Necator americanus dominuje více v Americe a Austrálii, zatím co jako jediný A. duodenale se objevuje ve středovýchodní a severní Africe a jižní Evropě.

Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

Škrkavka dětskáAscaris lumbricoides je největší škrkavka, parazit v lidském střevě. Nezralí i dospělí paraziti A.lumbricoides se šíří infikovanou stolicí. Dospělí jedinci dosahují délky 15-30 cm, o průměru 0.3-0.8 cm a mají břišně obloukovitý bičík; dospělé samičky měří 20-30cm, o průměru 0.5 cm.

Životný cyklus:

Životný cyklus

Dospělí parazité žijí v dutině tenkého střeva. Dospělá samička je schopna vyprodukovat přibližně 200.000 vajíček denně, která se následně vylučují výkaly (stolicí). Neoplodněná vajíčka mohou projít trávicím traktem,aniž by přenášela nákazu. Avšak oplodněná vajíčka se vyvinou v embria a jsou nositeli nákazy už po 18 dnech, až po období několika týdnů, to vše závisí na momentálních přírodních podmínkách ( optimální vlhkost, teplo,půda ve stínu). Po požití těchto vajíček, se larvy zahnízdí ve sliznici tenkého střeva, proniknou sliznicí, a putují krevním řečištěm až k plicím. Larvy zde pokračují ve svém vývinu ( 10 až 14 dní) , proniknou stěnami alveol, k bronchiálnímu stromu(plíce, průdušky,průdušinky) a následně jsou spolknuty. Než doputují do tenkého střeva, je ukončen jejich vývin v dospělé červi. Trvá to asi 2-3měsíce ,než se z oplodněných vajíček vyvine dospělý červ, který potom sám klade vajíčka. Dospělí červi žijí 1 až 2 roky.

Geografický výskyt: Nejčastější škrkavková nákaza. Celosvětový výskyt. Největší výskyt je v tropických a subtropických zemích a územích s nedostatečnými hygienickými návyky. Vyskytuje se i v periférních oblastech jihovýchodu USA.

Roup dětský (Enterobius vermicularis)

Roup dětskýHlístice Enterobius vermicularis (předtím Oxyuris vermicularis)taktéž nazývaná roup lidský. (Dospělé samičky: 8 až 13mm, dospělí samečci: 2 až 5mm.) Roupy dětské parazitují jedině na člověku. Druhý druh, Enterobius gregorii, bol opsán a zaznamenán v Evropě , Africe a Asii. E. gregorii je identický s E. vermicularis co se týká tvarosloví, životního cyklu, klinické prezentace a léčby.

Životný cyklus:

Životný cyklus

Vajíčka jsou uložena okolo řitního otvoru. Vlastní nákaza vzniká přenosem infikovaných vajíček do úst,způsobené nedodržováním hygieny rukou (mytí rukou po toaletě,respektive u dětí -škrábání v oblasti řitního otvoru,v důsledku svědění). K nákaze z osoby na osobu dochází kontaktem s oblečením nebo ložním prádlem infikované osoby. Roupem dětským je možné se nakazit i v prostředí, které je kontaminované vajíčky (např. závěsy, koberce). Některá malá vajíčka se mohou přenášet i vzdušnou cestou,respektive vdechnutím. Tyto jsou následně spolknuty a dále se vyvíjejí. Vajíčka se vyvinou v larvy, které se vylíhnou v tenkém střevě a dospělí červi se zahnízdí v tlustém střevě. Časový interval vývinu – od přijetí infikovaných vajíček v potravě až po kladení vajíček už vyvinutého dospělého červa je zhruba jeden měsíc. Průměrná délka jejich života je okolo dvou měsíců. Oplodněné samičky migrují v noci ven z konečníku. Vajíčka se vyvíjejí v larvách a stávají se infekčními už po štyřech až šesti hodinách ( za příznivých podmínek). Retroinfekce, nebo migrace novovylíhnutých larev z okolí řitního otvoru až do konečníku může nastat, ale přesné časté opakování není známo.

Geografický výskyt: Celosvětový, infekce jsou frekventovanější ve školách,ať už mateřských nebo základních, v přeplněných podmínkách. Hlístice se objevují častěji v zemích s mírným podnebím viz. tropické země. Nejobsáhlejší nákaza tímto parazitem byla zaznamenána v USA (odhadem bylo infikovaných 40 milionů lidí).

Pokud byste chtěli číst články související s tímto tématem, klikněte na klíčová slova: Detoxikace | Očista střevaParaziti | Únava

Schistosomoza (Schistosoma mansoni)

SchistosomozaSchistosomoza je onemocnění způsobované motolicemi různých druhů. Existují tři hlavní druhy, které se mohou stát paraziti v lidském těle a to: Schistosoma haematobium (močová schistosomoza), S. japonicum, and S. mansoni (střevníschistosomoza). Dva další druhy, které jsou geograficky více lokalizované, jsou S. mekongi and S. intercalatum. Kromě toho, další druhy schystosomů, kteří jsou paraziti ptáků a savců, mohou zapříčinit cerkariální dermatitidu u člověka.

Životný cyklus:

Životný cyklus

Vajíčka se uvolňují výkaly nebo močí. Při příznivých podmínkách se z vajíček uvolňují miracidia, které plovou a pronikají tkanivem určitého druhu plže. Miracicium se mění ve dvou stadiích na nepohyblivou, ale rostoucí sporocystu. V sporocystě se z každé zárodečné buňky vyvine zárodek nové generace – redie. Z redií se vyvinou cerkarie

Cerkarie se uvolní z plže a ve vodě se stanou paraziti jejich hostitele -člověka. Mají už vyvinutý vidlicovitý bičík, mění se na schistosomulum. Schistosomulum migruje několika tkanivy a dostává se do žil. Dospělí červi přebývají v mesenterických žilách na vícero místech,což je specifikem každého druhu. Například, S. japonicum se může vyskytovat ve větších mesenterických žilách, v dutině tenkého střeva a S. mansoni se vyskytuje spíše ve větších mesenterických žilách, v dutině tlustého střeva. Avšak oba druhy se mohou vyskytovat na místě, na kterém se obyčejně vyskytují, ale jsou schopni pohybu, což značí, že není vyloučeno,že se jmenovaný druh zdržuje jen na jednom místě. S. haematobium se nejčastěji vyskytuje v útrobách pletence močového měchýře ale taktéž se může vyskytovat v rektálních žilkách. Samičky dosahují délky (7 až 20 mm; samečci jsou kratší) kladou vajíčka v malých žilkách v okolí moč. měchýře. Vajíčka se postupně posouvají ke střevnímu traktu(S. mansoni a S. japonicum) a k močovému měchýři a močovodům (S. haematobium)a jsou jednotlivě ,částečně odplavovány výkaly nebo močí. Onemocnění S. mansoni and S. japonicum schistosomiasis zahrňují: Horečka Katayama, hepatální perisinusoidální granulomy, Simmersova periportální fibróza, portální hypertenze, občasné embolizující granulomy v mozku a míše. Onemocnění S. haematobium schistosomias zahrňují: hematuria, zjizvení, zvápenatění, skvamocelulární karcinom, občasné embolizující granulomy v mozku a míše.
Pro nákazu s schistosmami je potřebný lidský kontakt. Různé druhy zvířat, ako například psi, hlodavci, prasata, koně, kozy jsou rezervoáry S. japonicum a psi S. mekongi.

Geografický výskyt: Schistosomoza se vyskytuje v částech Jižní Ameriky, Karibiku, Afriky a Středním východě; S. haematobium se vyskytuje v Africe a Středním východě a S. japonicum na Dalekém východě. Schistosomoza mekongi a S. intercalatum se vyskytují hlavně v severovýchodní Asii a jednotlivě ve střední a západní Africe.

Tasemnice (Taenia saginata a Taenia solium)

TasemniceTaenia saginata (tasemnice bezbranná) a Taenia solium(tasemnice dlouhočlenná) T.saginata může dosáhnout délky 9 metrů, zatím co T.solium až délky 6 metrů. Taeniasis, střevní onemocnění způsobené tasemnicí se objevuje po konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelně zpracovaného rozmrazeného masa. T. solium může taktéž vyvolat onemocnění cysticercosis.

Životní cyklus tasemnice bezbranné a tasemnice dlouhočlánkové:

Životný cyklus

Lidé jsou jedinými konečnými hostiteli pro Taenia saginata a Taenia solium. Vajíčka a oplodněné tasemnice se přenášejí výkaly; ve vnějším prostředí mohou vajíčka tasemnice přežít několik dní až měsíců.Skot (T. saginata) a prasata (T.solium) se nakazí přijímáním potravy infikované vajíčky nebo oplodněnými tasemnicemi. Ve střevě zvířete se zárodky zahnízdí, proniknou střevní stěnou a migrují do příčně pruhovaných svalů, kde se vyvinou tkz. cystikerkus. Cystikerkus může ve zvířeti parazitovat i několik let. Lidé se infikují přijetím syrové nebo nedostatečně tepelně upraveného masa. V lidském střevě se cystikerkus vyvíjí déle jak dva měsíce, než se vyvine v dospělého parazita, , který zde může přežívat i několik let. Dospělé tasemnice se přichytí na stěně tenkého střeva pomocí své hlavy, nazývané scolexem a v tenkém střevě nadále zůstávají. Délka dospělých parazitů je obyčejně 5m a méně, T. saginata (může dosahovat délky 25m) T. solium 2-7 metrů. Dospělí paraziti produkují tkz. proglotidy, články tasemnice, které se v dospělosti oddělí od tasemnice a migrují k řitnímu otvoru – konečníku a vyloučí se stolicí (přibližně 6krát denně). Dospělí paraziti T. saginata mají obyčejně 1.000 až 2.000 proglotidů, zatím co dospělí paraziti T. solium mají v průměru 1.000 proglotidů. Články tasemnice, které obsahují zralá vajíčka se uvolní a vyloučí stolicí. T. saginata může uvolnit až 100.000 a T. solium 50.000 vajíček.

Geografický výskyt: Oba druhy se vyskytují celosvětově. Výskyt Taenia solium převažuje v chudých zemích ,kde lidé žijí v úzkém kontaktu s prasaty a konzumují nedostatečně tepelně upravené vepřové maso a velice zřídka v zemích obývaných muslimy.

Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura)

Tenkohlavec lidskýHlístice Trichuris trichiura, taktéž nazývaná „lidský bičíkovec“ Dospělá samička měří zhruba 35-50 mm, a dospělý sameček okolo 30-45 mm.

Životný cyklus:

Životný cyklus

Vajíčka se vylučují stolicí. V půdě vajíčka přecházejí vývojem dvojbuňkového stadia, buňky se dělí , a dále se z nich vyvinou embrya; vajíčka se stanou přenosnými v průběhu 15 až 30 dní. Po infikování (ruce, které přišly do kontaktu s kontaminovanou půdou, nebo kontaminovaným jídlem) se vajíčka zahnízdí v tenkém střevě, uvolní larvy, které dospívají a vyvinou se v dospělé paraziti v tlustém střevě. Dospělí červi (přibližně 4 cm délky) žijí ve slepém střevě a vzestupném tlustém střevě. Dospělí červi se v této oblasti uhnízdí ve sliznici. Dospělé samičky nakladou vajíčka 60 až 70 dní po nákaze. Dospělé samičky uvolní ve slepém střevě zhruba 3.000 až 20.000 vajíček denně. Délka života dospělých červů je zhruba jeden rok.

Geografický výskyt: Tenkohlavec lidský je třetí nejrozšířenější lidský bičíkovec. Vyskytuje se celosvětově, nákazy jsou častější v tropických oblastech s nízkými hygienickými návyky, hlavně mezi dětmi. Odhaduje se, že je infikovaných zhruba 800 milionů lidí na světě. Trichuriasis se vyskytuje jižně USA.

Zdroj: CDC – DPDx: Laboratory Identification of Parasites of Public Health Concern

Zpět