AMERICKÁ SPOLEČNOST PRO BOJ S RAKOVINOU PŘIZNALA, ŽE NELÉČENÉ RAKOVINY ČASTO PŘIROZENĚ VYMIZÍ

15.05.2015 10:35

Během zkoumání využití alternativních terapií, které využívá Suzanne Somers, jsme narazili na doktory a mediální kanály, které zoufale zkoušely poškodit její reputaci. Jejich reakce byly tak uspěchané, že náhodně odhalili statistiky, které normálně pro veřejnost otevřeny nejsou.
„Zjistili jsme, že asi 25 až 30 procent z určitých nádorů přestane v určitém okamžiku růst, což může způsobit, že některé léčení vypadá sice dobře, ač nic nedělá. Dokud doktoři nepřijdou na to, jak identifikovat, který pacient má rakovinu, která nepostupuje, tak je jedinou možností léčit všechny.“ – Dr. Otis Brawley, the American Cancer Society’s Chief Medical Officer
Ač mohou někteří lidé považovat 25 až 30 procent za relativně malé procento, je ve skutečnosti daleko vyšší než jejich míra úspěšnosti u chemoterapie; zvláště když za ‚vyléčení‘ považujete přežití delší než 5 let. Skutečné celoživotní vyléčení se u ortodoxní léčby nachází někde mezi 3 a 4 procenty. V porovnání s tím vypadá náhle 30% u ortodoxní léčby jako velice působivé číslo s 10 násobným nárůstem. Samozřejmě, že tato čísla vypovídají jen o těch, kteří údajně nedělají vůbec nic. Alternativní terapie dosahují lepší míry celoživotního vyléčení než 30%, avšak tato čísla nejsou činiteli médií veřejně publikována a zřídka i soukromě. I přes jejich více než 12leté lékařské vzdělání nevypadá nikdo z nich, že by věděl cokoliv o nositeli Nobelovy ceny za medicínu z roku 1931, kterou dostal Dr. Otto Warburg za zjištění příčiny rakoviny, na níž je založena většina alternativních terapií.
Studie náhodou zjistila, že chemoterapie rakovinu značně zhoršuje
„Každý lékař ví, že chemoterapie způsobuje rakovinu,“ říká Dr. Lorraine Day
Proč tato čísla nedostanou ani pacienti, kterým diagnostikují rakovinu? Proč jim místo toho říkají lži, že určitě umřou, pokud odmítnou chemoterapii a ozařování, i když opak je pravdou?
Vzpomínám si na souseda, kterému diagnostikovali rakovinu, když jsem byl dítě. Řekli mu, že mu i s chemoterapií zbývá jen šest měsíců života. Bez chemoterapie se jeho délka života odhaduje už jen na týdny. Odmítl léčbu a i dnes po 10 letech bez léčby je pořád ještě zdravý. Pěstuje si své vlastní organické potraviny a od diagnózy chodí často na kázání. Jeho léčba pochází od velkého lékaře.
Neúnavně jsme zkoumali míru úspěšnosti u těch, kdo se rozhodli odejít na několik let od veškeré léčby, dověděli jsme se to ale jen, až když Americká společnost pro boj s rakovinou zakopla při pokusu obhájit šrámy na své reputaci od pokorné Susan Somers. Proč tato čísla veřejně nepublikovali už před tím? Zotavení Suzanne Somers bylo pro ně zjevně dost trapné, protože nejenže ona je jen jednou z mnoha, kdo se trvale vyléčil z rakoviny (ne jen s 5letým „přežitím“), ona ale rovněž vyšla se svými zkušenostmi s alternativní léčbou na veřejnost. Podstoupit ortodoxní terapii, měla by 96% šanci, že už nebude naživu a její předjímaná smrt by byla vpravdě strašlivá.
Citace pronesené výše přináší další zajímavý postřeh. Doktoři nemají ani ponětí, které rakoviny porostou, a které ne. Musíme se tudíž ptát, je-li opravdu dobrý nápad dělat včasnou diagnostiku. S ranou diagnostikou, nejenže tyhle rakoviny stimulují radiací, řezáním a otravováním, ale doktoři často objeví anomálie, které kdyby se ponechaly na pokoji, tak by vymizely samy. Oni téměř vždy tyto anomálie léčí a pacient téměř vždy nakonec na tuto léčbu zemře. Dnes lidé umírají na léčbu místo na rakovinu a ukazuje se to ve vlastních statistikách establišmentu. Kdykoliv je lidské tělo vystaveno chemoterapii, tak dříve nebo později udeří rakovina bez ohledu na to, jestli původně existovala. Všechny chemoterapické léky jsou karcinogenní a oslabují všechny zdravé buňky. To se přiznává i v oficiální literatuře o vedlejších účincích všech tzv. protirakovinných léků a masivní zničení buněk je oficiálně součástí standardní léčby už svou konstrukcí. Tvrdí, že jejich medicína útočí na slabší rakovinné buňky, dělají to ale ve skutečnosti útokem na všechny buňky, a tudíž i na ty z imunitního systému, které jsou kritické pro zotavení.
„Dvě až čtyři procenta rakovin reagují na chemoterapii.“ — Ralph Moss, Ph.D, 1995
Choďte nadále na léčbu, ale tahle čísla moc nerostou. Když dojde k tomu, že uvidíte nárůst míry úspěšnosti u ortodoxní léčby rakoviny, můžete si být jisti, že metodika měření úspěšnosti léčby se změnila, nikoliv míra přežití. Tohle je způsob, jak se v moderní medicíně peče věda. Jen pouhé 5leté přežití se ve skutečnosti počítá za vyléčení, ale i skoro každý, kdo do těchto čísel není započten, zemře po 5 až 10 letech. Tomuto se mezi účetními říká „upečená evidence“, my to ale nazýváme vraždou. Většina lidí je šokována, když zjistí, že ti, kdo jsou zabiti při pokusech s rakovinovými léky, jsou z výsledků vyřazeni, protože u nich se „nedokončila studie“. Jinými slovy, když někoho zabije samotná medicína, tak to pomůže se šancí takové společnosti, aby byl lék schválen.
„Úspěchy u většiny chemoterapii jsou úděsné… Neexistuje vědecký důkaz, že by u většiny organických rakovin měly schopnost nějakým znatelným způsobem životy pacientů prodloužit… Chemoterapie u maligních případů až příliš pokročilých, aby šlo použít chirurgie, na něž připadá 80% všech rakovin, to je vědecká pustina.“ — Dr. Uhlrich Abel
Kdyby měl rakovinný průmysl skutečnou starost o vědecký pokrok, tak by nikdy neskrýval statistiky. Pravda se nebojí přezkoumání. Jejich čísla se místo toho opakovaně skrývají a vědecké komunity vylučují ze svých řad každého, kdo odmítá jejich horlivá dogmata. Tohle není věda. To je politika, a to její velice smrtonosná forma. Tu zkorumpovanou vědeckou komunitu už daleko více zajímá politika, peníze, moc a kontrola než pravda nebo dokonce věda samotná.

Překlad: Miroslav Pavlíček
zdroj: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/2965-americka-spolecnost-pro-boj-s-rakovinou-priznala-ze-nelecene-rakoviny-casto-prirozene-vymizi

Zpět